Infobox

Název hry: DUNA: Válka o Arrakis
Vydavatel: Asmodee
Autor: Marco Maggi, Francesco Nepitello
Ilustrace: Henning Ludvigsen, Stefano Moroni, Paolo Parente, Steve Prescott
Počet hráčů: 1-4
Herní doba: 90–120 minut
Pro koho je hra určena (dle autora): zkušenější hráči
Komplexita (vychází ze subjektivního hodnocení autora): 4/5

Plusy a mínusy

Koření musí proudit

Skupina harkonnenských vojáků se prochází po rozpáleném povrchu pouštní planety Arrakis, nejdůležitějšího místa v galaxii. Pouze tady lze najít a vytěžit nejvzácnější surovinu ze všech – koření. Substanci, která přináší dlouhověkost těm nejbohatším, a umožňuje navigátorům mocné gildy cestovat hyperprostorem v obřích transportérech.

Rutinní hlídku narušuje pouze zvuk těžebních strojů, které filtrují tuny písku obohaceného všudypřítomným kořením. Najednou se ozve ohromný výbuch a k zemi se řítí hořící karyol – vznášedlo sloužící k transportu a ochraně bezbranných harvesterů. Ze země začnou vyskakovat maskované postavy a během chvilky se z jednotky místního imperiálního vládce, barona Harkonnena, stane tichá scenérie ležících těl a hořícího šrotu.

Jedna z postav zarazí do písku tlouk – mechanický kolík, který svým metronomickým rytmem přivolá obřího písečného červa. Ohromný tvor se vynoří z písku a v jeho chřtánu zmizí těla i vraky strojů. Za pár minut je opět klid. Zůstal jen vítr a všudypřítomný písek. Vítejte na Duně.

Cíl hry

Duna:válka o Arrakis je asymetrická hra dvou stran – Harkonnenů a Atreidů, určená pro 1-4 hráče.

V sólové variantě hrajete proti hře řízené kartami. Ve čtyřech hráčích se každá frakce rozdělí na dvě poloviny – zelení hrají za Atreidy a jejich spojence Fremeny, červení za Harkonneny a rod Corrino. Ve hře dvou hráčů pak poměří síly Harkonneni s Atreidy.

Harkonneni představují obří válečnou mašinérii drancující planetu pomocí mohutné armády. Jejich cílem je získat deset bodů. Toho dosáhnou dobýváním síčů – pevností druhé frakce.

Frakce Atreidů má omezené zdroje a spoléhá na partyzánský způsob boje. Snaží se splnit svůj tajný cíl – dosáhnout určitého počtu bodů na třech stupnicích jasnozřivosti.

Toho dosáhnou plněním úkolů na kartách, odkrýváním ekologických stanic a ničením harkonnenských měst.

Příprava a průběh hry

Hráči se nejdříve domluví, za jakou frakci budou chtít hrát. Obě znepřátelené strany umístí své základny na mapu, a pomocí žetonů do nich náhodně rozdělí jednotky. Červený hráč (Harkonnen) začíná ve svých městech uprostřed hor, chráněn před červy i ničivou písečnou bouří. Zelený hráč (Atreid) se rozmístí po okraji mapy do svých pevností (síčů).

Atreid si vylosuje tajný cíl a zároveň otočí tři vrchní karty úkolů. Hra probíhá v kolech složených ze šesti fází, dokud jedna z frakcí nevyhraje.

V prvních dvou fázích si oba hráči dobírají karty a veřejně odhalují úkoly pro Atreida. Harkonnen následně umisťuje harvestory pro sběr koření a letecké jednotky pro transport jednotek a pro průzkum.

Poté následuje hlavní akční fáze. Hráči hodí kostkami, které následně umisťují na své herní desky. Počínaje Harkonnenem hráči střídavě kostky postupně vyhodnocují. Každý symbol lze využít jako akci, nebo k zahrání karty.

Atreid má po celou hru k dispozici pouze čtyři kostky, zatímco Harkonnen začíná hru s osmi kostkami. Pokud má Atreid méně nevyužitých kostek než soupeř, může bez spotřebování kostek využít speciální akci „pouštní síla“, díky níž umisťuje na mapu písečné červy a útočí s nimi.

Po vyčerpání všech kostek následují fáze, ve kterých se vyhodnocují útoky červů, síla písečné bouře a množství vytěženého koření.

Na konci kola Atreid oznámí, zda splnil podmínky vítězství. Pokud ano, vyhrává. Harkonnen naopak vítězí okamžitě po dosažení desátého bodu, tedy po dobytí síče.

Souboje jsou jednoduché – obě strany házejí za každou jednotku jednou kostkou, vyhodnotí ztráty a proces se opakuje dokud jedna strana neustoupí, nebo není eliminována.

Komponenty

Krabice je plná plastových figurek uložených ve dvou průhledných insertech. Problém nastává při jejich ukládání zpět – otvory nejsou označené a vypadají téměř stejně. Doporučuji zakoupení organizéru, abyste se jako já vyhnuli nepříjemnostem při sklízení hry zpět do krabice.

Zpracování figurek je spíše průměrné, ale vzhledem k jejich množství to nepůsobí jako zásadní problém. Vyšší kvalita by se pravděpodobně promítla do už tak vysoké ceny hry.

Druhou výtkou je kvalita samotné krabice. Po několika hrách je víko, i přes šetrné zacházení, na několika místech poškozené, takže jinak krásný artwork hyzdí lepicí páska.

Shrnutí

Dune: Válka o Arrakis je často srovnávána s hrou Válka o prsten. Za oběma tituly stojí stejní autoři a sdílejí podobný herní systém. Duna však není pouhou kopií zasazenou do jiného prostředí.

Osobně ji považuji za přístupnější a v mnoha ohledech i lepší. Pokud hledáte epický, několikahodinový zážitek s důrazem na atmosféru, sáhl bych po Válce o prsten. Dunu však zvládnou i začátečníci přibližně za dvě hodiny a pravidla vysvětlíte během dvaceti minut.

Jedná se o propracovanou strategickou hru s velkým množstvím cest k vítězství. Každá partie je jiná. Zpočátku jsem sdílel názor mnoha hráčů, že Atreidové jsou slabší stranou, ale po několika hrách jsem pochopil, že jsem je jen nehrál správně.

Vyrovnanost obou frakcí potvrzují i statistiky na portálu BGG – Harkonneni mají přibližně 48 % výher, zatímco Atreidové 52 %.

Všechny mé dosavadní partie byly napínavé až do konce a často končily velmi těsným výsledkem. Z této recenze je asi patrné moje nadšení, které roste s každou další hrou. Mám za sebou zhruba deset partií a stále mám pocit, že jsem teprve na začátku.

Co se týká počtu hráčů, osobně si myslím, že hra je koncipovaná spíše pro dva hráče. Musím ale podotknout, že i ve čtyřech jsem si ji velmi užil.